Všichni dobří rodáci

1968 / Československo / Drama / Komedie

Rok 2013 je pro Nadaci české bijáky ve znamení renovace legendárních Všech dobrých rodáků. Film se řadí mezi největší tituly československé kinematografie. Je vrcholným dílem Vojtěcha Jasného a zároveň jeho celoživotní zkušeností. Lidskou i filmařskou. Restaurování „Rodáků“ bylo možné díky finanční podpoře Lenky a Martina Romanových.

Na natočení příběhu, který vykreslí poválečné směřování života na vesnici, pomýšlel Jasný už v počátcích své kariéry. Důležitou osobou mu v tom byla maminka, která od konce války až do své smrti v roce 1955 sbírala příběhy o „rodácích“ z rodné Kelče. Film se však začal natáčet až v roce 1968, kdy se konečně propojilo autorovo scenáristické úsilí s obrazovou vizí Jaroslava Kučery, jednoho z nejlepších českých kameramanů. Zásadní podíl na vyznění díla měla také výtvarnice Ester Krumbachová.

Kroniku, která se skládá z prologu a devíti časově vymezených zpěvů od května 1945 do zimy 1958, doplňuje epilog dovádějící rodáky do doby vzniku filmu. Příběh se točí kolem skupiny přátel v moravské vesnici, která je podrobena velké zkoušce s názvem kolektivizace. Vojtěch Jasný jej napsal podle skutečných lidí ze svého okolí.

Krátce po své premiéře v roce 1969 byl snímek zakázán a po dobu následujících dvaceti let zůstal uzamčen v trezoru. Ještě než se tak stalo, „Rodáci“ stihli získat prestižní ocenění za režii a kameru na MFF v Cannes 19O69.

Zajímavosti z natáčení

Snímek se netočil v Kelči, kde se Jasný narodil, ale v moravské vesnici Bystré, kterou si Vojtěch Jasný vybral na základě doporučení kameramana Jaroslava Kučery. Obyvatelé vesničky byli velmi společenští a souhlasili se scénářem, který popisoval poválečný vývoj vesnice. Naprosto totožný s tím, čím si sami prošli. Jasný měl v plánu film natáčet s přestávkami celý rok a snažil se herce ubytovat mezi vesničany, aby se všichni lépe sžili a mohli se navzájem ovlivňovat.

Autor kladl velké nároky na své herce, dlouho a velmi důkladně vybíral mezi profesionály i naturščiky, u kterých vyžadoval jihomoravský akcent i to, aby byli muzikální. Hned od začátku věděl, že do filmu chce obsadit Vlastimila Brodského a Václava Babku. Brodský měl hrát Frantu Lampu a Babka varhaníka Očenáše. Herci se však mezi sebou dohodli, že si prohodí role, což byl ve výsledku skvělý nápad. Další významnou tváří, o kterou režisér velmi stál a komu napsal roli na tělo, byl Vladimír Menšík. Roli Zášinka měl původně hrát Jiří Sovák. Bohužel však onemocněl žloutenkou, a tak Jasného napadl Waldemar Matuška, který se režisérovi nakonec velmi zamlouval a jeho roli připsal jiné rysy, než s jakými počítal u Sováka.

Snad nejvýraznější postavou filmu je Radoslav Brzobohatý. Oproti svému předobrazu ve skutečném světě byl herec vyšší a robustnější. Tento „handicap“ mu však ani trošku neubral na působivém výrazu, který ve filmu vtiskl svému Františkovi.

Jak se film restauroval

Slavnostní premiéra Všech dobrých rodáků proběhla v sobotu 29. června na 48. ročníku MFF Karlovy Vary. Součástí projekce byl krátký film mapující natáčení „Rodáků“ v režii Miroslava Ondruše.

Nad restaurováním Jasného díla se sešli oborníci ze studia UPP, Národního filmového archívu, Asociace kameramanu, studia Soundsquare. Digitální úpravy se týkaly přibližně 170 tisíc filmových políček. Experti z UPP se věnovali restaurování filmu více než 3000 hodin v kuse, museli si poradit asi s pěti miliony nečistot na obrazu. Studio Soundsquare „čistilo“ zvukovou stopu na přibližně třech a půl kilometrech filmového pásu.

Cílem restaurátorský prací, které se cenově vyšplhaly na 1,2 milionu korun, bylo dobrat se k verzi filmu, kterou v domácích kinech viděli a slyšeli jeho první diváci.

Režie

Vojtěch Jasný

Scénář

Vojtěch Jasný

Herci

Radoslav Brzobohatý (sedlák František), Věra Galatíková (Františkova žena), Vlastimil Brodský (varhaník Očenáš, předseda KSČ), Eva Blažková (Očenášova žena), Waldemar Matuška (sedlák Zášinek), Marie Málková (Zdena, Zášinkova žena), Vladimír Menšík (Jořka Pyřk zvaný Kradák), Pavel Pavlovský (listonoš Bertin), Drahomíra Hofmanová (vdova Machačová zvaná Veselá vdova), Václav Babka (krejčí Franta zvaný Lampa), Růžena Merunková (Lampova žena), Jiří Tomek (polír Máčala, tajemník národního výboru), Václav Lohniský (domkář Zejvala, předseda družstva), Ilja Prachař (fotograf Josef Plecmera), Jaroslava Vysloužilová (Fana, Plecmerova žena), Karel Augusta (zedník Joza Trňa), Helena Růžičková (hostinská Božka), Zdeněk Kutil (Arnošt), Jaroslava Tichá (Anděla, Zášinkova hospodyně), Oldřich Slavík (kaplan), Alexandra Korytová (Marie, Františkova dcera jako dítě), Michaela Černá (Marie, Františkova dcera jako dívka), Josef Hlinomaz (malíř Frajz), Svatopluk Skládal (obchodník Juchta), Karel Vochoč (Peton, nový předseda národního výboru), Vladimír Ptáček (řezník Rabona), Milan Sandhaus (sedlák Jindřich Kurfiřt), Ivana Bílková (Kurfiřtova žena), Oldřich Velen (příslušník VB), Ludmila Lebedová (učitelka), Oldřich Vykypěl (farář), Lubomír Kostelka (Véna), Jiří Kodet (příslušník SNB s knírkem), Jindřich Bonaventura, Jaromír Knittl, Bohumil Koška (tajní), Josef Dziedzic, Jaromír Hons, Otakar Horký (hudebníci), Adolf Peterka (sedlák), Miroslav Částek (saxofonista), František Kašpar (ladič), Jana Marková (Emča), Zdeněk Novák (zapisovatel Peroutka), Bohuš Pastorek (lékař), Jiří Plachý (Fanoš), Jan Báča, Milada Burešová, Antonín Divoký, František Dostál, Leopold Fric, Jan Mauer, Anna Navrátilová, Jiří Němec, Rudolf Staud, Jan Štafa, František Unčovský

Kamera

Jaroslav Kučera

Hudba

Dobroslav Šrámek