Jeden z nejlepších dětských dobrodružných filmů světové kinematografie. O jeho popularitě svědčí i uvedení v americké distribuci (s rozšířeným prologem a epilogem), jež následovalo po fenomenálním úspěchu Vynálezu zkázy.

Populárně naučné dílo vypráví o čtveřici školáků, kteří se na obyčejné lodičce vypraví do dávné historie. Exkurze do tajuplné minulosti naší planety připomíná přehlednou učebnici s řadou užitečných poznatků, prezentovaných jako zábavná klukovská hra. Díky tomuto zlidovělému evergreenu se s prehistorií lidstva seznámilo už několik generací dětí i dospělých. Nápadité rukodělné triky – použité v tomto jedinečném dobrodružství – patří k abecedě tvorby filmových iluzí.

Obsah

Putování čtveřice chlapců inspiruje nález zkamenělého trilobita a touha malého Jirky spatřit naživo exponáty, které ho okouzlily v muzeu. Vypravěč Petr, vedoucí výpravy Jenda, fotograf Toník a nejmladší Jirka se rozhodnou proplout na lodičce jeskyní, u níž Jirka starodávnou fosílii objevil. Vydají se tak na cestu do pravěku, během níž uvidí mnohem víc než jen vytouženého mamuta…

Podnikaví kluci putují proti toku času a krajina kolem nich se postupně proměňuje. Vzrušující setkání s pravěkou faunou a flórou si pečlivě zaznamenávají do deníku. Ocitají se v různých údobích a prostředích. Navštíví pračlověčí jeskyni s nástěnnými malbami a v jedné z klíčových epizod se stanou svědky souboje druhohorních veleještěrů. Přes džungli přesliček a plavuní nakonec doplují až k moři v prvohorách. Najdou tam živého trilobita, jehož novodobý pozůstatek byl motivem jejich výpravy.

Nejúspěšnější československý film historie, který v roce 1958 obletěl doslova celý svět. Během jeho uvedení v New Yorku se promítal současně v 96 kinech. Toto fantaskní dobrodružství získalo řadu prestižních ocenění, včetně Velké ceny na EXPO 58 v Bruselu.

Jde o první Zemanův film na motivy prózy Julese Verna, v němž si autor vyzkoušel nový výtvarný styl, který poté dál rozvíjel. Originální kulisy, jedinečné masky, novátorská hudba Zdeňka Lišky – to vše se podílí na unikátní podobě tohoto napínavého příběhu s protiválečným podtextem. Černobílé vyprávění vychází z rytin Édouarda Rioua a Léona Benetta – prvních ilustrátorů Verneových románů.

Obsah

Příběh inženýra Šimona Harta – průběžně zaznamenávaný v jeho deníku – se odehrává v době, kdy lidstvo poháněla víra v nezadržitelný pokrok. Nové vynálezy vznikaly jako houby po dešti a zločince lákaly k jejich zneužití…

Inženýr Hart je spolu se svým učitelem, profesorem Rochem unesen zlotřilým hrabětem Artigasem. Údajný mecenáš profesorova výzkumu je ve skutečnosti cynický šéf tlupy pirátů, kteří potápějí civilní koráby a vykrádají jejich náklady. Důvěřivý Roch si dlouho neuvědomuje, že Artigas chce jeho výbušninu zneužít k ovládnutí světa. Inženýr Hart – izolovaný od stařičkého vědátora v provizorní chatrči – se plány padouchů snaží překazit a pokouší se informovat svět o jejich skutečných záměrech. Mezitím se sbližuje s mladou kráskou Janou, jež byla zachráněna při jednom z pirátských útoků. Poslat zprávu z doupěte padouchů na ostrůvku Back Cup, jež budí dojem doutnající sopky, však není snadné. A zaútočit na všehoschopné nepřátele, disponující smrtonosnou ponorkou Nautilus s ostrou špicí, je ještě obtížnější…

V jedinečném zpracování světoznámé knihy Gottfrieda Augusta Bürgera se Zeman inspiroval rytinami z jejího původního vydání pocházejícími od jednoho z nejvýznamnějších ilustrátorů 19. století Gustava Dorého. Černobíle natočené obrazy režisér oživil výrazným barevným tónováním a různorodé barvy použil jako znaky proměňujících se nálad i překvapivých dějových zvratů. Toto fantaskní dobrodružství – zpestřené unikátními triky i vtipnými gagy – získalo mnoho zahraničních cen, mimo jiné z festivalů v Cannes či v Locarnu.

Americký režisér Terry Gilliam – člen legendární skupiny Monty Python – prozradil, že Zemanův film byl prvotní inspirací jeho vlastní verze slavného příběhu. V Zemanově hravém podobenství se vyprávění samolibého barona Prášila prolíná s romantickým příběhem novodobého fantasty Toníka, jenž se stává baronovým sokem v lásce. Titulní roli ztvárnil Miloš Kopecký, astronauta Toníka zosobnil Rudolf Jelínek, rozmarnou princeznu Bianku si zahrála někdejší hvězda Jana Brejchová. Řada dalších hereckých legend (například Jan Werich či Rudolf Hrušínský) se ve filmu objevila v epizodních rolích.

Obsah

Novodobý astronaut Toník přistane na Měsíci, kde se setká se zvláštní společností. Patří k ní Cyrano z Bergeracu, hrdinové verneovky Do měsíce, ale především chvástavý baron Prášil. Všichni jej srdečně vítají se sklenkou vína a přejí si, aby domnělý Měsíčňan poznal kouzlo života na Zemi.

Baron Prášil se pak spolu s Toníkem vypraví do Turecka, kde ze zajetí zákeřného sultána vysvobodí půvabnou princeznu Bianku. Vychloubačný baron se ji snaží okouzlit a vrhá se proto do bláznivých dobrodružství – ocitá se v útrobách mořské velryby, proletí se na pařátech obrovitého ptáka, na mořském koníkovi plave pod vodní hladinou, na dělové kouli se přesunuje do válečných vřav…

Biance však během fantaskních eskapád učaruje odvážný snílek Toník a nakonec společně dopotují tam, kde příběh začal – na bledý měsíc. Ten totiž patří nejen básníkům a fantastům, ale především milencům.